Vodní svět
Aktualizované dne 20. Prosince 2008
Dnes je
RSS
Anketa
Statistika
Kategorie (ostnoploutví okounovití)
Candát obecný
Latinsky: Stizostedion lucioperca
Slovensky: Zubáč obyčajný
Anglicky: Pike perch
Řád: ostnoploutví
Čeleď: okounovití
Potrava: dravec
Délka života: 15 let
Pohlavní dospělost: 3 až 5 rokem
Doba rozmnožování: duben až červen
Běžná velikost: 40 až 70 cm
Maximum: asi 110 cm
Popis:
Je to nezaměnitelná dravá ryba s nezaměnitelnýma opalizujícíma očima. U nás nepůvodní, ale hojně rozšířená zejména v údolních nádržích a nížinných řekách. K výtěru si candáti vybírají potopené rostliny, větve nebo stromy,na které se lepkavé jirky zachycují. Samice mívají kolem 150000 - 200000 jiker na 1 kg hmotnosti. Tření probíhá koncem dubna až začátkem června, kdy má voda teplotu kolem 12-15 stupňů. Zajímavé je, že se candátí samec stará o potomstvo, než se vylíhne a chrání ho před potenciálními nepřáteli. Larvy se líhnou už po 5,5 dnech a velmi ryhcle začnou být po rodičích světloplaší. V produkčním rybářství se využívá toho, že se jikry zachycují na podkladu ve shlucích a do vody se vkládají tzv. candátí hnízda upletená z proudí nebo chvojí, na která se ryby vytřou přirozeným způsobem. S jikrami se pak daleko lépe manipuluje. V řekách se vyskytuje kolem pilířů, mol, přístavišť, v podjezí, ostrohů a kolem podvodních ostrůvků s kamenitým nebo štěrkovým dnem. Ve stojatých vodách vyhledává hlubší místa s členitým kamenitým a štěrkopísčitým dnem, ale za účelem lovu rybiček se vydává i na mělčiny s mírně bahnitým dnem. Má velké nároky na čistou dobře prokysličenou vodu. Takže ho v místech, kde je na dně metr bahna, z něhož ještě navíc stoupají řetězce bublin, nenajdete. Často se při výlovech rybíků stává, že se většina candátů v bahně zadusí. Obvykle se drží míst, která mu nabízejí jak mělčiny pro noční lov, tak i 8-10m hlubiny pro denní úkryt před světlem. Je totiž světloplachý a loví skoro výhradně v noci. Další rozdíl v chování mezi štikou a candátem je, že se drží v hejnech. Jedno takové hejno obvykle čítá 5-6 kusů stejné velikosti, takže, když narazíte na jednoho, prochytávejte místo delší dobu. Velké kusy ale opět žijí samostaně. Při lovu využívá svůj výborný zrak a čich. Navečer se hejno candátů vydává do mělčích vod nebo k hladině, kde mají trochu snadnější lov kořisti, kterou obvykle tvoří rybičky 8-12cm dlouhé. Zbarvení candáta se nese v celkově jednotícím zlatozeleném až šedavém tónu. Hřbet a boky jsou zelenavě šedé se zlatavým odleskem (hřbet může být až temně modrý), břicho je žlutobílé až bílé, někde poseté i drobnými skvrnkami. Od hřbetu dolů se táhnou nepravidelné šedé nebo hnědé pruhy v počtu 8 - 12 a tečky. Ploutve hřbetní a ocasní jsou černě skvrnité. Ostatní ploutve jsou špinavě žlutavé nebo šedavě až zelenavě hnědé, prsní bývá břidlicově šedá. Na podzim a v zimě se stěhuje do hloubek 4 - 15 m, ovšem v letních měsících ho lze k večeru zastihnout při lovu rybiček i na mělčinách. Během sezóny je rybou víceméně stanovištní. Stanoviště candátů je v podstatě dvojí. Tím hlavním, kde jsou doma po většinu dne, jsou členité partie dna plné překážek a úkrytů. Během dne (a noci) však podnikají nedaleké migrace za potravou na místa, která leží buď v korytě řeky (nádrže), za terénními zlomy či kamenitými ostrohy, za letních podvečerů to ale mohou být i příbřežní mělčiny. Odpočívající candáty se budeme snažit vydráždit k útoku, těm na lovu nabídneme přesvědčivým způsobem snáze ulovitelnou kořist. Vhodnou dobou k lovu candátů přívlačí je začátek a konec dne, za podmračeného počasí máme šanci po celý den včetně pravého poledne. Z pohledu ročních období bývají hojnější úspěchy zkraje sezóny ve 2. polovině června, a potom říjen a listopad. Zejména na údolních nádržích se stěhují candáti s příchodem studeného počasí do větších hloubek, odkud je už nevyláká většinou ani občasné krátké slunečné mezidobí.
Rozpoznávací znaky:
Dvě hřbetní ploutve, první ostnitá.
Ploutve šedé až bělavé.
„Psí zuby“ v tlamě.
Opalizující oči.
Nemá šupiny na lících kolem oka.
Latinsky: Stizostedion lucioperca
Slovensky: Zubáč obyčajný
Anglicky: Pike perch
Řád: ostnoploutví
Čeleď: okounovití
Potrava: dravec
Délka života: 15 let
Pohlavní dospělost: 3 až 5 rokem
Doba rozmnožování: duben až červen
Běžná velikost: 40 až 70 cm
Maximum: asi 110 cm
Popis:
Je to nezaměnitelná dravá ryba s nezaměnitelnýma opalizujícíma očima. U nás nepůvodní, ale hojně rozšířená zejména v údolních nádržích a nížinných řekách. K výtěru si candáti vybírají potopené rostliny, větve nebo stromy,na které se lepkavé jirky zachycují. Samice mívají kolem 150000 - 200000 jiker na 1 kg hmotnosti. Tření probíhá koncem dubna až začátkem června, kdy má voda teplotu kolem 12-15 stupňů. Zajímavé je, že se candátí samec stará o potomstvo, než se vylíhne a chrání ho před potenciálními nepřáteli. Larvy se líhnou už po 5,5 dnech a velmi ryhcle začnou být po rodičích světloplaší. V produkčním rybářství se využívá toho, že se jikry zachycují na podkladu ve shlucích a do vody se vkládají tzv. candátí hnízda upletená z proudí nebo chvojí, na která se ryby vytřou přirozeným způsobem. S jikrami se pak daleko lépe manipuluje. V řekách se vyskytuje kolem pilířů, mol, přístavišť, v podjezí, ostrohů a kolem podvodních ostrůvků s kamenitým nebo štěrkovým dnem. Ve stojatých vodách vyhledává hlubší místa s členitým kamenitým a štěrkopísčitým dnem, ale za účelem lovu rybiček se vydává i na mělčiny s mírně bahnitým dnem. Má velké nároky na čistou dobře prokysličenou vodu. Takže ho v místech, kde je na dně metr bahna, z něhož ještě navíc stoupají řetězce bublin, nenajdete. Často se při výlovech rybíků stává, že se většina candátů v bahně zadusí. Obvykle se drží míst, která mu nabízejí jak mělčiny pro noční lov, tak i 8-10m hlubiny pro denní úkryt před světlem. Je totiž světloplachý a loví skoro výhradně v noci. Další rozdíl v chování mezi štikou a candátem je, že se drží v hejnech. Jedno takové hejno obvykle čítá 5-6 kusů stejné velikosti, takže, když narazíte na jednoho, prochytávejte místo delší dobu. Velké kusy ale opět žijí samostaně. Při lovu využívá svůj výborný zrak a čich. Navečer se hejno candátů vydává do mělčích vod nebo k hladině, kde mají trochu snadnější lov kořisti, kterou obvykle tvoří rybičky 8-12cm dlouhé. Zbarvení candáta se nese v celkově jednotícím zlatozeleném až šedavém tónu. Hřbet a boky jsou zelenavě šedé se zlatavým odleskem (hřbet může být až temně modrý), břicho je žlutobílé až bílé, někde poseté i drobnými skvrnkami. Od hřbetu dolů se táhnou nepravidelné šedé nebo hnědé pruhy v počtu 8 - 12 a tečky. Ploutve hřbetní a ocasní jsou černě skvrnité. Ostatní ploutve jsou špinavě žlutavé nebo šedavě až zelenavě hnědé, prsní bývá břidlicově šedá. Na podzim a v zimě se stěhuje do hloubek 4 - 15 m, ovšem v letních měsících ho lze k večeru zastihnout při lovu rybiček i na mělčinách. Během sezóny je rybou víceméně stanovištní. Stanoviště candátů je v podstatě dvojí. Tím hlavním, kde jsou doma po většinu dne, jsou členité partie dna plné překážek a úkrytů. Během dne (a noci) však podnikají nedaleké migrace za potravou na místa, která leží buď v korytě řeky (nádrže), za terénními zlomy či kamenitými ostrohy, za letních podvečerů to ale mohou být i příbřežní mělčiny. Odpočívající candáty se budeme snažit vydráždit k útoku, těm na lovu nabídneme přesvědčivým způsobem snáze ulovitelnou kořist. Vhodnou dobou k lovu candátů přívlačí je začátek a konec dne, za podmračeného počasí máme šanci po celý den včetně pravého poledne. Z pohledu ročních období bývají hojnější úspěchy zkraje sezóny ve 2. polovině června, a potom říjen a listopad. Zejména na údolních nádržích se stěhují candáti s příchodem studeného počasí do větších hloubek, odkud je už nevyláká většinou ani občasné krátké slunečné mezidobí.
Rozpoznávací znaky:
Dvě hřbetní ploutve, první ostnitá.
Ploutve šedé až bělavé.
„Psí zuby“ v tlamě.
Opalizující oči.
Nemá šupiny na lících kolem oka.
Aktualizované dne 20. Prosince 2008