Vodní svět

Aktualizované dne 20. Prosince 2008

Voda

Voda

Základem pro zdárný chov ryb a pěstování rostlin v akváriu je voda. Kvalita a vlastnosti vody rozhodují o tom, jak se bude v naší nádrži dařit všem našim chovancům, při jejichž výběru je nutné přihlédnout k jejich nárokům na vlastnosti vody. Převážná většina akvaristů používá pitnou vodovodní vodu, která jim teče z kohoutku. Většinou je tato voda postačující pro běžný chov většiny druhů ryb. Vlastnosti vodovodní vody (tvrdost vody, hodnotu pH, dusitany, dusičnany, fosfáty, železo apod.) zjistíme např. telefonickým dotazem na příslušné vodárně. Akvaristé používající vodu z vlastních zdrojů (domácí studna, studánky ve volné přírodě aj.) mají možnost udělat si rozbor takové vody na hygienické stanici. Parametry vody v našem akváriu pak můžeme kontrolovat v akvarijních prodejnách běžně prodávanými testy (AQUAR, TETRA, SERA ad.), které sice nejsou 100% přesné, ale pro naše potřeby jsou postačující.

Tvrdost vody

Každý i začátečník ví, že voda může být tvrdá či měkká. Tvrdost vody je způsobena zejména obsahem solí kovů alkalických zemin, především vápníku a hořčíku.
Celková tvrdost vody - v akvaristice se udává postaru v tzv. německých stupních tvrdosti / °dGH; °dH; °N / jeden stupeň odpovídá 10 mg/l oxidu vápenatého nebo oxidu hořečnatého. Dále se nově měří koncentrace vápenatých a hořečnatých kationtů v mmol/l (platí pro informace např. z vodáren) - pro přepočet platí 1 mmol/l = 5,6 °N celkové tvrdosti.
Rozlišuje se následující označení vody dle stupňů tvrdosti:

  • 0 - 4   °dGH = velmi měkká voda (voda sněhová, dešťová, destilovaná, demineralizovaná)
  • 4 - 8   °dGH = měkká voda (voda ze studánek a pramenitá voda z nerozpustného podloží, v některých oblastech i vodovodní voda)
  • 8 - 15 °dGH = polotvrdá, středně tvrdá voda (vodovodní voda)
  • 15 - 25 °dGH = tvrdá voda (vodovodní voda, studniční voda)
  • 25 a více °dGH = velmi tvrdá voda (studniční voda a vodovodní voda z vápenatých a krasových oblastí)

Karbonátová či uhličitanová (přechodná) tvrdost - / °dKH; KH / tvoří ji hydrogenuhličitan vápenatý a hydrogenuhličitan hořečnatý, které se např. převařením vody srážejí, tzn. varem lze přechodnou tvrdost vody snížit. Přepočet: 1 mmol/l = 2,7 °dKH
Stálá (síranová) tvrdost vody - zůstává i převaření vody stejná a tvoří ji síran vápenatý a síran hořečnatý a další sloučeniny.
Součet přechodné a stálé tvrdosti vody dává dohromady (ve většině případů) celkovou tvrdost vody.

Většině ryb a rostlin se nejlépe daří při celkové tvrdosti vody od 8 °dGH do 19 °dGH, uhličitanová by se měla pohybovat mezi 3 - 10 °dKH. Zejména pro rozmnožování a odchov některých druhů ryb je nutné vody změkčovat, stejně tak velmi tvrdá vodovodní voda (nad 25-30 °dGH) z některých oblastí není dlouhodobě vhodná pro chov ryb (výjimku tvoří např. živorodky, kterým i velmi tvrdá voda nevadí). Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem snížíme tvrdost vody naředěním této velmi tvrdé vody ve vhodném poměru vodou dešťovou, která ale není vhodná z průmyslových oblastí a nesmí taktéž obsahovat exhaláty ze znečištěného ovzduší ve městech. Dešťovou vodu získáváme při dešti až po kratší době, kdy se spláchnou nečistoty ze střechy, následně ještě takto získanou vodu přefiltrujeme a zkontrolujeme především obsah dusitanů (NO2). Vodu pak uchováváme v šeru či ve tmě v nádobách (skleněné, smaltové, plastové apod.), které neovlivní chemismus vody. Použití destilované vody není vhodné a bylo by i finančně nákladné. Další možností je dovoz měkké vody z vhodného nezávadného přírodního zdroje (pramen, studánka), nevýhodou je opět možná finanční náročnost při delších vzdálenostech. Demineralizace vody za použití tzv. iontoměničů či reverzní osmózy je finančně nejnáročnější a vyplatí se jenom pro velkochovatele a odchovny ryb.

Hodnota pH

Kyselost nebo zásaditost vody určujeme podle hodnoty pH. Ve vodě jsou rozpuštěné kysele nebo alkalicky (zásaditě) reagující látky. Obsahuje-li voda více kyselin než zásad, je voda kyselá - hodnota pH < 7,0. Obsahuje-li více zásad než kyselin, je voda zásaditá - hodnota pH > 7,0. Jsou-li kyseliny i zásady v rovnováze, je voda chemicky neutrální - hodnota pH = 7,0.

Většině obyvatelů našich akvárií vyhovuje voda mírně kyselá, neutrální až slabě zásaditá - tj. pH 6,0 - 8,0. Pro výtěr ryb a odchov plůdku některých druhů ryb je však hodnota pH vody podstatně důležitější. Hodnotu pH orientačně zjistíme opět běžně prodávanými testy. Vodovodní voda je většinou mírně zásaditá, neboť vodárny upravují vodu, aby kyselá voda nepoškozovala vodovodní potrubí, odstraňováním kyseliny uhličité H2CO3, což je vlastně ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý CO2.

Hodnota pH se v našem akváriu právě díky rozpuštěnému oxidu uhličitému CO2 během dne mění, zejména v hustě rostlinami osázené nádrži a stejně tak ve volné přírodě dochází ke kolísání hodnoty pH a to vlivem asimilační činnosti rostlin, kdy rostliny během dne přijímají ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý CO2 a vydávají kyslík - hodnota pH se zvyšuje. V noci naopak rostliny přijímají kyslík, obsah CO2 se opět zvyšuje a hodnota pH tak klesá. Hodnoty pH se tak můžou pohybovat většinou v rozmezí od několika desetin až do jednoho stupně, ve volné přírodě a v hustě osázeném akváriu při silném osvětlení i o jeden a více stupňů pH. Pokud v nádrži dochází k takovému výraznému kolísání těchto hodnot můžeme buďto ubrat intenzitu osvětlení nebo zavést umělé sycení vody oxidem uhličitým CO2.

Umělé snižování a zvyšování hodnot pH na konkrétní hodnoty však považuji většinou za zbytečné, neboť hodnota pH není tím nejdůležitějším faktorem pro chov převážné většiny dospělých ryb i pro pěstování rostlin a jak už bylo řečeno pH vody kolem neutrální reakce 6,0 - 8,0 je vyhovující. Výjimečně se však můžeme setkat s případy, kdy má voda výrazně kyselou - pH < 6,0 či zásaditou reakci - pH > 8,0 , která pak některým našim chovancům dlouhodobě neprospívá.

Okyselení vody – můžeme provést např. přidáním kyselin (např. kyseliny fosforečné) nebo filtrací přes rašelinu. Vhodnější a jednodušší je použití komerčně prodávaných přípravků (TORUMIN, ACIDON, PH MINUS ad.), u tvrdých vod se ale jedná pouze o dočasné snížení pH, tvrdá voda je totiž velmi stabilní a pH se po čase vždy vrací zpět.
Zvýšení zásaditosti – se provádí přidáním hydrogenuhličitanu sodného, který zakoupíme v lékárně nebo drogerii.

Elektrická vodivost – značí schopnost vody vést elektrický proud, udává se v mS (mikrosiemens) a je důležitá zejména pro chovatele akvarijních ryb, pro běžné akvaristy začátečníky nemá praktický význam sledovat podrobněji tyto hodnoty. Ve stručnosti řečeno, voda vede elektrický proud tehdy, jsou-li v ní obsaženy ionty – elektricky nabité částice, vodivost souvisí pak také s osmotickým tlakem vody – obsahem elektrolytů ve vodě. V přirozené domovině většiny akvarijních ryb je voda velmi měkká s malým obsahem rozpuštěných solí a velmi nízkou vodivostí. Samozřejmě dospělé ryby, na rozdíl od jiker a plůdku, chované po několik generací ve vodě zcela odlišné, zpravidla tvrdší než v původních vodách, jsou již dostatečné adaptované na tyto odlišné parametry vody.

Barva vody – ve volné přírodě prakticky neexistuje bezbarvá čirá voda, setkáváme se s vodou různě zbarvenou, hnědou, žlutou, nazelenalou apod. Zbarvení vody způsobují nejrůznější látky z okolí v ní rozpuštěné (napadané listy ze stromů, kořeny stromů apod.) Je proto úplně normální, že i voda v našem domácím akváriu není nikdy stoprocentně čistá a bezbarvá, ale má mírně nažloutlou až nahnědlou barvu.

 
Aktualizované dne 20. Prosince 2008