Vodní svět

Aktualizované dne 20. Prosince 2008

Parazitární onemocnění

Parazitární onemocnění

  • kožovec rybí Ichthyophthirius multifiliis - Napadení tímto parazitem je mezi akvaristy nazýváno jako "krupička" (rybky vypadají jakoby posypané krupicí). Kožovec rybí je nálevník velký max do 1 mm, který je zavrtaný v kůži ryb, na ploutvích i žábrách, kde je pak vidět jako bílá, mléčná tečka. Cizopasník po dokončení svého vývoje odpadne z rybího těla a vytváří cystu, ve které se pak namnoží další jedinci (až 1000 v jedné cystě). Po namnožení a prasknutí cysty pak tyto další vývojová stadia plovou ve vodě, hledají a napadají svého hostitele - rybu, pokud se však do 3-4 dnů neuchytí, hynou. Doba celého vývojového cyklu je závislá na teplotě vody, při teplotě 24°C trvá přibližně 5-7 dnů, čím vyšší je teplota, tím je cyklus rychlejší. Napadené rybky s viditelnými tečkami se neustále otírají o dekoraci, rostliny a dno. Silně postižené rybky hynou, jednak na otravu jedovatými toxiny, vylučovanými parazity, a také na druhotné infekce a zaplísnění vznikající v poraněných místech.

  • Léčba je účinná pouze částečně na ta stadia parazita, kdy odpadlí jedinci opouští rybu, před jejich zapouzdřením do cysty a na nové jedince ještě před uchycením na rybách. Kožovec přichycený na rybím těle je vůči jakékoliv léčbě odolný. Při léčbě zvýšíme teplotu vody ihned na 28-32°C, což urychlí celý vývojový cyklus a také při tak vysoké teplotě hynou mladí jedinci, rejdivá stadia kožovce. U slabších nákaz přidáme do vody roztok soli (pokud možno bez přísad a bělidel), cca 1 zarovnanou polévkovou lžíci na 30 l vody (odpovídá zhruba koncentraci 0,3 g na 1 l vody). Sůl podporuje u ryb vyšší tvorbu slizu, kožovec má tak stíženou možnost uchycení, a dále sůl působí proti případnému zaplísnění poškozených míst a ploutví. Vyšší koncentrace soli ve vodě vede také ke změně osmotického tlaku, čímž dojde k poškození tenkých buněčných blán parazita a tím k jeho likvidaci. Při silnějších nákazách použijeme dlouhodobé dezinfekční koupele pomocí různých na trhu dostupných léčiv (léčiva na bázi malachitové zeleně, trypaflavinu apod.). Léčba musí trvat min 10 dnů, zpravidla každý 2-3 den je nutné vyměnit asi třetinu vody v nádrži spolu s odkalením dna a doplníme třetinu původní dávky léčiva. Při vysoké teplotě vody je nutné silné vzduchování, filtry pokud možno úplně odstavíme, teplotu vody poté postupně snižujeme. Rybky krmíme pouze velmi střídmě a jenom umělou sušenou potravou.

  • POZOR ! Některé druhy ryb jsou mimořádně citlivé na různá léčiva (sumci, pancéřníčci, krunýřovci, mřenky), i malé dávky léčiva, jiným rybám neškodné, mohou způsobit jejich úhyn (často až po několika týdnech od ukončení léčby), raději použijeme pouze sůl a zvýšíme teplotu vody. Více různých léčiv nekombinujeme, každé léčivo je při předávkování toxické pro ryby i rostliny, proto dodržujeme návody uvedené na obalech !!!

  • Napadení tímto mezi akvaristy snad nejznámějším parazitem, pokud nezačneme léčbu ihned, může způsobit velmi rychlý úhyn všech ryb v nádrži. V takovém případě necháme nádrž 10-14 dnů bez ryb, posléze odkalíme dno a můžeme klidně akvárium zaplnit znovu rybami. Kožovec má totiž pouze jediného hostitele - rybu, bez možnosti dokončení svého vývoje na rybách tak tito cizopasní nálevníci uhynou. Nákazu si nejčastěji zavlečeme s novými rybami, na kterých třeba ani původce není vidět (je na žábrách) nebo také síťkou či jedinou kapkou vody z jiné nádrže. Pokud zpozorujeme jen jedinou napadenou rybku, je nutné považovat celou nádrž za infikovanou a všechny ryby podrobíme léčbě. Výjimečně některé ryby, které přežijí napadení cizopasníkem, mohou být vůči další nákaze částečně imunní - raději se na to však nespoléhejme. UPOZORNĚNÍ ! Při velmi silných nákazách se vyvarujme častého zásahu rukou do zamořeného akvária, ve výjimečných případech se může objevit dermatitida.

  •  
  • oodinióza, obrněnka hruškovitá Piscinoodinium (Oodinium) pillularis - onemocnění způsobují cizopasní bičíkovci, kteří parazitují na povrchu rybího těla i na ploutvích, kde se jeví jako velmi drobné obtížně spatřitelné bílé až žlutavé tečky na hranici viditelnosti pouhým okem až jako světle šedavý povlak. Nejlépe jsou vidět na průhledných ploutvích proti světlu. Napadení tímto bičíkovcem se podle podobných příznaků často zaměňuje s výše uvedeným kožovcem (tzv. krupička). Také způsob množení parazita je podobný. Vývoj trvá přibližně 7 dnů, dospělí bičíkovci se uvolní z ryby, na dně vytvoří cystu, ve které se po 3-4 dnech mnohonásobně rozdělí, vzniklé tzv. dinospory opustí cystu a usazují se opět na rybách, pokud svého hostitele nenajdou do 24 hodin, hynou. Vzhledem k rychlému způsobu množení může dojít v krátké době k silné invazi a k hromadnému úhynu oslabených ryb.

  • Léčba - zvýšíme teplotu až na hodnoty kolem 30°C, a použijeme dlouhodobé koupele v roztocích léčiv (trypaflavin, malachitová zeleň, FMC, acriflavin...).

  •  
  • bičíkovec zhoubný Ichthyobodo (Costia) necatrix - cizopasný kožní bičíkovec, usazuje se na ploutvích, kůži, žábrách i na rohovce oka. Při napadení dochází ke zvýšené tvorbě kožního slizu, objevuje se bělavý, modrošedý zákal, viditelný zpočátku jen pod určitým úhlem, při silném napadaní se později tento povlak až loupe. Ryby mohou být apatické, těžce dýchají, mají splihlé, slepené až roztřepené ploutve, zakalené oči. Při silných nákazách mohou některé ryby uhynout již po 48 hodinách. Nemá-li tento parazit svého hostitele, hyne po 20-60 minutách.

  • Léčba je možná v počátečním stadiu jen pouhým zvýšením teploty na 30-32°C, případně při silnějších napadeních pomocí dlouhodobých koupelí (sůl, metylénová modř, malachitová zeleň, tripaflavin, Acriflavin, FMC a další širokospektrální léky).

  •  
  • žábrohlísti Dactylogyrus, Gyrodactylus - jsou to velmi malí, tencí červi velikosti 0,2 až několik mm, napadají převážně žábry ryb, méně často se usazují na kůži ryb. Napadení se projevuje špatným, zrychleným dýcháním, lapáním po vzduchu, žábry jsou silně prokrvené, skřele odstávají, může se objevit až mléčné zabarvení pokožky (parazit vylučuje lepivý sekret), ryby se otírají o dekoraci. Ryby při silných nákazách přestávají přijímat potravu, slábnou a hynou. Žábrohlísty trpí hlavně větší druhy ryb, terčovci, skaláry, jiné velké cichlidy, i karasi, závojnatky, a další větší kaprovité ryby. Z mnoha druhů domácích i tropických žábrohlístů jsou některé i živorodé, většinou se vyvíjí z vajíček, kdy vylíhlá larva se po několika minutách pomocí přísavky nebo háčků na příchytném disku na konci těla přichytí na hostitele.

  • Léčba je pomocí léčiv účinná pouze na larvy a dospělé červy, na vajíčka nepůsobí. Používají se léčiva na bázi trichlorfonu (Masoten, Neguvon), případně i další jako TERAP-N, TERAP-FD, General Tonic, Trematin, FMC.

  •  
  • mikrosporodium, hmyzomorka rybí Pleistophora hyphessobryconis - obávaný vnitřní parazit napadající hlavně hřbetní svalovinu rybek, převážně neónek, ale i jiných tetrovitých i drobných kaprovitých ryb. Parazit se do ryby dostane pozřením spór např. s potravou. Vzniklý zárodek se pohybuje krevním oběhem a proniká do svaloviny. V pokročilém stadiu parazit proniká do celého těla. Spóry se dostávají zpět do vody z uhynulých ryb. Choroba se projevuje nejdříve zblednutím nepravidelně velkých míst porůznu na celém těle a ztrátou pigmentu, např. u neonek dochází nejdříve k přerušení, vyblednutí zelenomodrého podélného pruhu. Napadená rybka hubne, má propadlé břicho, tělo se prohýbá a deformuje. Průběh nemoci může trvat až několik měsíců a končí vždy smrtí ryby. Nákaza je nebezpečná hlavně pro plůdek a mladé rybky neónek, u ostatních ryb jen výjimečně, a to hlavně jako následek v přeplněných, neudržovaných nádržích. Choroba snáze propuká u ryb chovaných ve velmi měkké a kyselé vodě, často s mírně zvýšeným obsahem dusitanů, následně dochází až k 90% úhynu všech ryb.

  • Léčba vůči onemocnění žádná neexistuje. Prevence spočívá v důsledné čistotě a postupném mírném zvyšování pH a udržováním hodnot mezi 7,2-7,5 pomocí jedlé sody (hydrogenuhličitan sodný NaHCO3).

  •  
  • hlístice Capillaria, Camallanus

  • Capillaria - jsou to tencí červi, velcí do 1 cm, žijí ve střevech ryb. Nejvíce jimi trpí skaláry, terčovci, ale i další větší cichlidy, sumci příp. jiné ryby. Červi často perforují střevní stěnu a zaplavují tělní dutinu, ve výkalech ryb se objevují oválná vajíčka červů. I při velkém příjmu potravy ryby hubnou, objevují se velmi dlouhé, bílé výkaly, případně dochází následně k velkému zvětšení břicha. Silně napadené ryby ztrácí zájem o potravu, chřadnou a hynou.

  • vlasovec Camallanus - červi žijí hlavně v konečníku ryb, kde se živí sáním krve. Klidně stojícím rybkám se narůžovělí červi vysunují z řitního otvoru, při pohybu ryby rychle mizí zpět. Ve výkalech najdeme také larvy, které mohou být pak rozlezlé po celém akváriu. Při silné nákaze rybky hubnou a hynou, u živorodek dochází k deformacím a zkřiveninám páteře.

  • Léčba je u obou druhů hlístic možná pomocí léků Neguvon, Masoten nebo Concurat. Napadeným rybám se mohou také podávat živé patentky máčené v léku Concurat.

  •  
  • střevní bičíkovci Spironucleus, Hexamita - jedná se o střevní bičíkovce, navzájem obtížně rozlišitelné. Napadené ryby hubnou, mají průjmy - hlenovité, bělavé výkaly, mohou se objevit poruchy plavání (trhavé pohyby, otáčení). Při přemnožení u oslabených ryb pronikají bičíkovci ze střeva do krve a do dalších orgánů (játra, ledviny). U velkých cichlid se pak často objevuje tzv. "děrová nemoc", namnožení bičíkovci se usazují v podkožní tkáni a zejména na hlavě a v oblasti postranní čáry vznikají malé, ale hluboké díry, vředy, ze kterých vyčnívá nitkovitá bělavá hmota. Podobné poškození vznikají také při infekci plísní Ichthyosporidium hoferi a při některých bakteriálních infekcích.

  • Léčba je možná pomocí některých léků (Furanace-P, Entizol, Hexamita, HexaEx).

     
    Aktualizované dne 20. Prosince 2008