Vodní svět

Aktualizované dne 20. Prosince 2008

Dno - Dekorace - Pozadí

Dno - Dekorace - Pozadí

Dno

Dno nám v akváriu slouží zejména jako substrát pro zakořeňující vodní rostliny. Dalším jeho významem je, že zde dochází ke shromažďování detritu (výkaly ryb, odumřelé rostliny, nespotřebovaná potrava), který zde mineralizuje na živiny, které jsou důležité pro výživu rostlin. Dno je tak důležitou součástí přirozené biologické rovnováhy v akváriu, neboť v něm probíhají za přístupu kyslíku stejné procesy jako u biologické filtrace vedoucí k přeměně dusíkatých sloučenin.

Pro založení dna našeho akvária použijeme štěrkový písek o zrnitosti přibližně 2 - 5 mm. Příliš jemný písek není vhodný, neboť neumožňuje dostatečný přístup kyslíku a písek pak zčerná vlivem hnijících organických látek. Barva písku by měla být tmavší, dohněda, případně různobarevná s převahou tmavší barvy. U příliš světlého písku nevyniknou barvy rybek, silně se odráží světlo a rybky se necítí přirozeně. Vrstva písku by měla být vysoká v přední části min. 3-5 cm až po 7-10 cm i více v zadní části s přihlédnutím k velikosti nádrže, dno se má tedy postupně svahovitě zvyšovat.

Písek zakoupíme v akvarijní prodejně, případně můžeme použít písek ze štěrkovny, řeky nebo potoka, který prosíváním zbavíme nejjemnějších zrnek. V každém případě, ať už kupovaný nebo vlastní písek, důkladně propíráme v kbelíku tak dlouho, až voda zůstává čistá. Říční a potoční písek je nezbytné raději taktéž převařit. Písek by neměl obsahovat nadměrné množství vápence (toto však splňuje prakticky jenom čistý křemičitý písek), o tom se můžeme přesvědčit, kápneme-li na něj několik kapek zředěné kyseliny chlorovodíkové (solné) nebo octu, pokud povrch šumí a pění, písek se pro použití v akváriu nehodí. Nevhodné je také použití různých lomových drtí, neboť ostré hrany takového materiálu nepůsobí přirozeně a mohou se o něj poranit nejrůznější ryby žijící u dna.

Dekorace

Vnitřní zařízení našeho akvária je také vhodné libovolně dle individuální fantazie doplnit nejrůznější další dekorací jako jsou menší i větší kameny, břidlice, kořeny. Rybky tak získají různé skrýše a úkryty a mnohé druhy ryb si zde pak vytváří svá teritoria.

Kameny by neměly mít ostré hrany a stejně jako písek nesmí obsahovat rozpustné složky vápníku. Před vložením do nádrže je důkladně propereme a nepokládáme je přímo na skleněné dno, ale na dostatečnou vrstvu písku. Pomocí kamenů můžeme také vytvořit nejrůznější skalky a terasy.

Kořeny zakoupené v akvarijních prodejnách bývají buď z tvrdého tropického dřeva, které po vložení do vody ihned klesnou ke dnu, nebo se jedná o kořeny z rašelinišť, některé ale můžou být vyschlé a ve vodě plavou. Vlastní nalezené kořeny či větve, by měly být z velmi tvrdého dřeva, nejlépe pokud ležely delší dobu ve vodě, použití jiných, měkkých druhů dřeva je nevhodné, neboť po čase začnou ve vodě hnít. Kořeny se před vložením do nádrže důkladně kartáčem vyčistí a je vhodné je taktéž krátce převařit. Téměř každý kořen z počátku více či méně barví vodu dohněda, proto je lépe určitou dobu je namáčet opakovaně ve vodě, dokud vyluhování barvy téměř nezmizí. Stejně tak vyschlé kořeny z rašelinišť, které zpočátku plavou, po určité době nasáknou vodou a klesnou pak ke dnu, pokud ne, zatížíme je přivázaným kamenem nebo kouskem železa, které skryjeme pod vrstvou štěrku.

Velmi nevkusné je v akváriu použití různých sošek, plastových potápěčů, vodníků apod. (tolerovat to lze snad jen v akváriu v dětském pokoji, ale i tak nevím...), stejně tak do sladkovodní nádrže nepatří lastury a ulity mořských plžů atd.

Pozadí

Ještě před umístěním či naplněním akvária vodou je nutné vyřešit pozadí na zadní případně boční stěně nádrže. Ryby se totiž necítí dobře při otevřeném, průhledném prostoru, ani tak nevynikne krása jejich barev.

Nejjednodušší je zadní vnější stranu natřít barvou (modrá, zelená, hnědá či černá), nátěr je vhodné aspoň třikrát střídavě podélně a příčně opakovat, šmouhy zřetelné při prázdné nádrži po naplnění vodou nebudou vidět.

Další možností je zakoupení tapet s různými fotografickými motivy osázených nádrží, které připevníme lepící páskou na vnější zadní stranu. Plastové fólie jsou na rozdíl od papírových vhodnější, neboť je nepoškozuje občas ukápnutá voda. Lze také použít samolepící oboustranně zbarvené jednobarevné tapety.

Poslední možností je použití plastových pozadí, které se umísťují přímo dovnitř nádrže, nevýhodou je však jejich vysoká cena v obchodech. Zkušení kutilové si mohou vytvořit vlastní plastická pozadí. Používá se buď polystyrénová deska s povrchem vyleptaným ředidlem, na který se pak lepí vhodnou epoxidovou pryskyřicí písek, kamínky, pláty břidlice. Druhou možností je použití montážní polyuretanové pěny na samostatné tabuli skla, kterou před ztuhnutím vytvarujeme a nabarvíme vhodnou nezávadnou barvou nebo opět polepíme pískem apod. Vnitřní plastická pozadí musí být dostatečně připevněna (přilepena) k zadní stěně, aby za ně nepronikaly drobné rybky. Mezi jejich nevýhody patří obtížné čistění od nežádoucích porostů řas.

 
Aktualizované dne 20. Prosince 2008